Místo, na kterém se právě nacházíme, je jednou z nejvýznamnějších křižovatek zámeckého parku. Stojíme u Konopišťského rybníku, na jehož hladině se zrcadlí monumentální stavba zámku Konopiště.
Rybník byl založen na Konopišťském potoce, v oddělení nazvaném Tuškov. Má výměru 20,6 ha, je zařazen dle evidence Ministerstva zemědělství do III. kategorie vodních děl a jeho vlastníkem je Město Benešov. Kolem celého rybníku vede velmi příjemná okružní cesta v délce asi 2,5 km.
Těsně pod hrází se zachovala budova bývalé elektrárny. Zde byla rovněž od roku 1896 umístěna čerpadlová stanice pro dodávku vody do nádrží umístěných ve velké věži. Tato tlaková voda poháněla
luxusní hydraulický výtah, který zajišťoval přepravu mezi přízemím a třemi podlažími zámecké budovy.
Na začátku 20. století dal František Ferdinand Habsburský vybudovat nové parkové plochy severozápadním směrem od zámku a významně pozměnil bývalou oboru. U rybníku tak vznikl i Dianin
sad, nazván byl podle sochy umístěné na rozcestí před malým rybníčkem, který můžete vidět i nyní. Socha Diany (jde o kopii tzv. Artemis Versailleské od athénského sochaře Leocharése ze 4. století př. n. l.) byla později přemístěna na nižší terasu jižně od zámku.
Od splavu, v průhledu přes rybník, je vidět kostel na Chvojenu, u něhož je pohřbeno sedm obětí konopišťské selské rebelie v roce 1775. Za zmínku stojí, že již v roce 1752 byla na tomto vrchu okrasná zahrada s letohrádkem.
Za silnicí, nedaleko od splavu, se před tzv. Starou kovárnou nachází zastřešené torzo památného „Žižkova dubu“ s obvodem kmene 8,7 metrů. Za Starou kovárnou se rozkládá stejnojmenné oddělení parku, které má výměru 36 ha. Vytvořeno bylo při novokrajinářských úpravách v letech 1907-1910. Plochy luk
a stromových porostů mají nepravidelný obvod a cesty jsou charakteristické převládajícím štíhle elipsovitým tvarem. Stromy a keře se nestříhají, aby působily přirozeným vzhledem.
Dendrologicky významné stromy jsou převážně staré kolem sta let a většinou jsou jednotlivé druhy zastoupeny ve větším počtu. Nejstarší je dub letní(Quercus robur) s obvodem kmene 5,59 m.
Oddělení parku Nad Starou kovárnou a za ním ležící část Velké obory jsou až ke Konopišťskému potoku uznanou bažantnicí. Pro veřejnost je do bažantnice vstup zakázán, s výjimkou turisticky atraktivní cesty od Staré kovárny směrem na Žabovřesky.
Další zastávka je umístěna v blízkosti zámku, u cesty na spodní terasu. Je zde použit jiný typ stojanu vzhledem k estetice okolí.
Kostel sv. Jakuba a Filipa na Velkém Chvojně se nachází na rozsáhlém návrší (vrchol 407 m n. m.) nad údolím Janovického potoka. Nesouměrná a nepravidelná stavba je významnou dominantou tohoto kraje, zvláště její jehlancová věž. Archeologický výzkum prokázal, že na tomto místě bývalo kdysi středověké sídliště. Ještě před založením kostela zde byl dvorec tzv.kurie v opevněném areálu, jenž uzavíral poměrně rozsáhlé předhradí. Při dvorci byl patrně již v 20. letech 13. století založen tribunový kostel, jehož západní část mohla sloužit jako hlavní obytný objekt dvorce. Kruhový val tohoto sídliště je dosud patrný.Kostel se skládá ze dvou částí, a to z původního románského nebo raně gotického kostelíku, nyní presbytář, a západního prostoru, který patří k mohutné tribunové stavbě věže. Ve zdi věže silné až 2,4 m se nachází původní schodiště, vedoucí z předpokládané tribuny do vyššího obranného podlaží. Obrannému charakteru věže odpovídá také střílnovité okénko v její přízemní části. Kostel stojí dnes v podobě, kterou dostal při obnově v letech 1872 a 1904, kdy jej novorománsky upravil Josef Mocker. Vybudováním mohutné vysoké věže vsunuté mezi presbytář a západní prostor bylo tehdy necitlivě porušeno vyvážené vnější měřítko stavby. Přínosem stavby bylo odkrytí zbytků nástěnných maleb z doby kolem poloviny 14. století.