Bezesporu nejpočetnějšími a nejnápadnějšími obratlovci Velkého Blaníku jsou ptáci.
Kromě běžných lesních druhů ptáků můžeme ve vrcholových bučinách spatřit i druhy, kterým vyhovují lesní porosty s četnými starými stromy. Ve starých bucích si vytesává dutiny datel černý, náš největší z příbuzenstva strakapoudů a datlů. Jím vytesané dutiny pak může osídlit holub doupňák, který na Blaníku hnízdí v počtu několika párů, či vzácnější sova sýc rousný, který je znám především z rozsáhlých lesnatých oblastí vyšších poloh.
V nižších polohách Velkého Blaníku, kde se vyskytují jehličnaté lesní kultury, můžeme vzácně spatřit či uslyšet ořešníka kropenatého, jehož drsné skřehotání upomene na příbuznost s dalšími krkavcovitými (např. havran). Rovněž ořešník se vyskytuje především v horských oblastech. V částech, kde převažují smrkové porosty, můžeme na jaře zaslechnout drozda brávníka, jehož zpěv poněkud připomíná kosa, avšak je táhlejší a opakují se v něm různé motivy.
Ve světlejších jehličnatých porostech se vyskytuje méně známá z našich sýkor s chocholkou na hlavě a to sýkora parukářka. V předjaří a časném jaře nebo na podzim v blanických lesích můžeme za soumraku zaslechnout jednoduché písknutí, nejčastěji v jehličnatých porostech. To patří naší nejmenší sově, kulíšku nejmenšímu, samečkovi, který si tím obhajuje teritorium.
Ve skalnatých polohách Velkého Blaníku hnízdí výr velký. Výři hnízdí často po dlouhá léta na stejných místech v nepřístupných polohách skal, sutí či lesních svahů a jsou velmi citliví na jakékoliv rušení na hnízdišti.
Z obojživelníků můžeme spatřit nejčastěji skokana hnědého, rozmnožujícího se v lesních tůňkách a rybníčcích a ropuchu obecnou. Ropuchy spatříme nejčastěji od léta do podzimu, mladé metamorfované žabky, které sem doputovaly stovky metrů z míst rozmnožování. Z plazů je běžná ještěrka živorodá.
Ze savců ve zdejších lesích lze nejčastěji pozorovat srnce evropského, často se tu vyskytuje prase divoké, u něhož spatříme spíše pobytové stopy (např. kaliště), z šelem je běžná liška obecná, kuna lesní, vzácný je jezevec lesní, který si hloubí rozsáhlé podzemní systémy. Z drobných hlodavců se vyskytují např. myšice lesní, které se často namnoží v případě úrody bukvic, či rezavě zbarvený norník rudý. Z drobných šelem se vyskytuje lasice hranostaj, která má ve všech šatech černou špičku ocasu i drobnější lasice kolčava. Jako nepůvodní druh se na Blaníku vyskytuje muflon. Přestože jeho početnost není velká, působí v lesích škody okusem na semenáčcích buku a ohryzem v mladých porostech, zejména jedle.