Pestrost zastoupení nerudních surovin na Podblanicku je dána geologickou stavbou území. Podblanicko je z největší části tvořeno horninami moldanubika (pararuly, ortoruly, méně kvarcity, krystalické vápence a amfibolity) a granitoidy středočeského plutonu. Surovinový potenciál je tak zastoupen zejména ložisky kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, kdy se získává lomový kámen pro výrobu kostek, obrubníků, patníků a schodů až po leštěné desky, obklady a pomníky. Neméně důležité jsou cihlářské suroviny, lokálně krystalické vápence a v minulosti těžené významné štěrkopískové akumulace z říčních teras řek Vltavy, Sázavy a Želivky.
Stavební kámen
Těžba stavebního kamene má na území Podblanicka dlouhodobou tradici. V okolí větších sídel byly zakládány příležitostně těžené drobné lomy, které zásobovaly surovinou nejbližší okolí. Hrubě opracovaný kámen byl používán při stavbě obytných i hospodářských budov a štěrk byl určen převážně na opravy cest. Podle archivních podkladů se v první polovině minulého století těžilo přibližně na 150 různých místech. Do současnosti zůstalo zachováno velké množství opuštěných lomů a lůmků, které dnes přispívají k diversifikaci krajiny. V současnosti je stavební kámen v oblasti Podblanicka těžen v 8 lomech.
Dekorační kámen
Ložiska kamene pro ušlechtilou kamenickou výrobu jsou na území Podblanicka vázána na granitoidní horniny středočeského plutonu. Granitoidy, které poskytují kvalitní kámen vhodný k dekoračním účelům, se nalézají převážně při západním okraji území Podblanicka, v okolí Vysokého Chlumce, Sedlčan a Vrchotových Janovic. V této oblasti je dekorační kámen stále těžen a využíván na výrobu kamenického zboží. V minulosti měla také význam příležitostná těžba rudě zbarvených permských pískovců pro kamenické účely u Nesperské Lhoty.
Cihlářské suroviny
Cihlářské suroviny (hlavně sprašové hlíny) se na Podblanicku nalézají v drobných výskytech na řadě míst, avšak většinou se jedná o suroviny méně kvalitní, které jsou využitelné v omezené míře pouze k výrobě plných cihel. Tyto suroviny měly význam především v minulosti. Stopy po zaniklých cihlářských provozech je možné nalézt u Benešova, Mladé Vožice a Votic. Drobné, dnes již zapomenuté cihelny se nacházely například u Mnichovic, Trhového Štěpánova, Zruče nad Sázavou, Louňovic pod Blaníkem, Sedlčan, Osečan, Jemniště, Čechtic a na mnoha dalších místech. Do roku 2005 byly využívány cihlářské suroviny v západní části území v okolí Sedlčan.
Krystalické vápence
Krystalické vápence (mramory) se využívaly především k výrobě vápna ještě do poloviny 20. století a byly těženy v okolí obce Sázava, u Mezihoří a Votic. Ojedinělé výskyty z okolí Vlašimi a Zdislavic byly těženy přibližně do 30. let minulého století a surovina byla využívána pouze jako stavební kámen. Štěrkopísky
Štěrkopísky nejsou v současné době na území Podblanicka těženy. V minulosti měla lokální význam těžba pleistocenních štěrkopísků z říčních teras Vltavy, Želivky a Sázavy. Štěrkopískové akumulace na soutoku Želivky a Sázavy u Soutic byly využívány při výstavbě údolní přehradní hráze Švihov a při budování části dálnice D1.
Uhlí
Zajímavostí byla těžba ojedinělé slojky antracitického uhlí permského stáří, která probíhala na přelomu 19. a 20. století nedaleko obce Chobot u Vlašimi. Dodnes je možné na místě odvalu nalézt úlomky hornin s otisky permské flóry.
Kvarcity v okolí obce Lukavec (při jižním okraji Podblanicka) se v 19. století v malé míře využívaly jako sklářská surovina.